...aneb Long Live The Warriors !!! 

Brid byl německej boxer - a byl to Pan Pes, a hlavně člen naší rodiny...

Nikdy za celej svůj život (bohužel moc krátkej, jak už tyhle pitomý prasopsí rasy mívaj) neprojevil strach a za náma by skočil i do Pekla. Zbožňoval Paničku, miloval a hlídal holky a povídal si vočima a duší po večerech s Páníčkem.

Taky nikdy nepochopil, že se doma nechčije - holt se asi občas zapomněl. Dodnes vedeme s Pipinou vášnivý spory, esli to bylo vrozený, nebo důsledek mnoha operací v jeho ranným mládí, kdy jsme ho dokázali vyrvat panu Smrtkovi z jeho vodítka s kosou.

Každopádně z hlediska Věčnosti je to stejně jedno. Jednou za čas prostě byla doma louže a pilně se to snažil (neúspěšně) na sklonku svýho bohatýrskýho života naučit i mladíka Buddyho - nezapomenutelnej pohled a vzpomínka je třeba jak...no o mrtvých jen dobře, modří už vědí ;-)

Vždycky a za každou cenu se snažil ohlídat členy svý smečky, hlavně děti. Malých psů si nevšímal, s velkýma se buď kamarádil, nebo čestně potýkal. Čubičkám se dvořil a uměl se krásně smát z tý svý svraštělý tmavý držky - byla to zkrátka věrná, čistá duše bez falše s obrovským srdcem a moje první psí láska, která na mě čeká kdesi za Duhovým mostem, až i já se jednou vydám Kamsi za dědou a tátou...

Inu tak.