Nikdo vás tu vítat nebude...
...aneb další důkaz Tumpachovosti kura domácího II.
Jak jsem již asi pravil, naše starší leghornka - dnešního dne mnou přejmenovaná na Holý Neštěstí - nás před nějakou dobou opustila a pod průhlednou záminkou štůdyjí se vypravila do hrdého Albionu. Ponejprv hodlala načerpat do lebky a mluvidel svých něco z primitivní řeči, kterou se dorozumívají na tomto ostrově dlící potomci anglů, sasů, jutů, normanů a keltské verbeže. Z tohoto důvodu se usídlila na jihu anglického ostrova a skutečně !!! Po čase již úspěšně chrochtala, hýkala a huhňala předstírajíc tím řeč skoro stejně jako místní starousedlíci v těch končinách živořící o pivu a fish&chips...
Dne jednoho skutečně počala študýrovati cosi na místním unyversitétu, leč brzy zjistila, že je jihem anglie, do té doby jí opěvovaným, krajně zhnusena. Unyversitét ukončila a rozhodla se v rámci poznání kultury ostrova (nikoliv následování svého milého) jako ryzí replicas relojes zimomřivkyně přesídlit ze snesitelného klimatu u Kanálu na sever do jednoho z měst obývaných zrzavými muži v roztomilých sukních.
Holý Neštěstí jako typická slípka věnuje svůj čas zejména meditacím o své dokonalosti, zírání do zrcadla / na milýho, nákupům ošacení a jeho skladování (v neporušených obalech s visačkami) Byla tedy při stěhování garderóby postavena před nelehké, vpravdě nerudovské dilema. Vyřešila ho geniálně a to tak, že ponejprv na náklady celého kurníku poslala olbřímí balík s asi deseti tunami hadrů (přes můj logický návrh, aby toto dala do charity) do alte čechiše fátrland...
Za asi týden skutečně u našeho domu zastavil povoz a forman Šejtroček vynesl za obolus nemalý před naše dveře podstatnou část skladu různých butiků města anglického. Zatáhl jsem tedy tuto hrůzu do bytu a spojenými silami jsme za mocného kroucení hlavami zaplnili podstatnou část komory bytu a různých skladovacích prostorů v pokoji Holýho Neštěstí haldami hadrů, které by přivedly nejednu majitelku českýho sekáče do křečí rodidel...replica patek philippe
Holý neštěstí se tedy přesunulo do Skotska a my začali přemýšlet o objednání kamionu s tahačem a tlupy stěhováků, jejichž prostřednictvím bychom přesunuli tkaniny Holýho Neštěstí na naší víkendovou latifundii - když tu se Holý Neštěstí ozvalo z kraje gaelského a pravilo, že by potřebovala poslat "pár hadříků na jaro a léto". Nabídl jsem jí holinky a pláštěnku, nicméně jsem byl odsunut mou Pipkou, která dotáhla balíky na zem pokoje a počala s Holým Neštěstím pomocí webkamery třídit Mount Everest Hadrowy.
Po asi třech hodinách se toto ukázalo jako zbytečná práce - komora a skladovací prostory skoro zejí prázdnotou a já přemýšlím, kolik zase budu platit nadváhu na letišti. Díky tumpachovosti Holýho Neštěstí to totiž vypadá, že v našich zavazadlech bude příští týden "pár hadříků" a my budeme cestovat s příručními zavazadly...možná tedy, neb v naší komoře není bohužel myš, ale ještě pár ramínek, na nich hadry hnusné a na hadrech cedulky...
VIVAT RUPRECHT !!!