Jedním z prvních poznatků, které pan hruucoon zjistil při svých výzkumech prazvláštního tvora jménem Kur lidský byl fakt - mimo to, že až na vyjímky v podobě našich teplých spoluobčanů je Kur lidský samičího pohlaví - že je tento tvor nadán neskutečnou jasnozřivostí hraničící s vševědoucností. Tato skutečnost je projevována kvokavým zvukem připomínající větičku "Já vím"...Kur lidský tak odpovídá na drtivou většinu slovních projevů nás, lidí...

Dlouholeté výzkumy byly potvrzeny nedávno, díky dočasnému návratu staršího kuřete Brambory do domácího kurníku. Důvodem byly jako každý rok satanistické a wu-šu rituály, provozované naší postkřesťanskou pseudocivilizací pod všeobjímajícím názvem tzv. "Vánoce"

Brambora nejenom že nás oblažila svou přítomností, oblažila nás již několika doklady své vševědoucnosti a geniality. Hned prvním byl odlet její replika klockor maličkosti z Bruselských vánočních rituálů -  zakoupivši při návštěvě Amsterodamu drtičku na marihuánu jako suvenýr (kde jsou dávné doby :-) umístila tento artefakt do své kabelky, nikoliv do kufru.

Dopředu přesně odhadla, že z toho může bejt průser a skutečně - přítomnost tohoto artefaktu v její kabelce při velmi přísné kontrole zda není afghánskou teroristkou zapůsobila na místního aerodrába jako na musulmana pokropení svěcenou vodou. Čili jsme se dočkali věšteckého telefonátu, že má asi průser a že to věděla.

Vskutku geniální. Naštěstí pochop práva při dalším rozhovoru pochopil, že ani DEA nebude ohromena takovým úlovkem a při pohledu do jejích modrých průzračně inteligentních očí seznal, že afghánská teroristka vypadá jinak a pustil jí směr éro.

Po příletu zrekvírovala pro potřeby svého notebooku můj úžasný USB modem. Při pohledu na na jejím břichu kymácející se pičítač, využitý právě ke kvokání costume cosplay pas cher s jinými rádoby dospělými pipkami, jsem jí rozšafně pravil, že pokud jí kompík spadne z pupíku, bude USB modem nejspíš ohnut/rozbit. Odpovědí mi bylo hádejte co a stalo se posléze asi víte co...to my jenom nesmíme říkat.

Posledním důkazem byl její včerejší odchod do kina, kam šla sama na jakýsi strašlivý film, kde se to vraždí v rámci odplaty, no masakrální blbost. Byla upozorněna, že při návratu v nočních hodinách se bude nejspíš báti. Jedinou odpovědí byla mantra "Já vím" a odchod.

A skutečně, někdy před hodinou duchů se nám dostal telefonát duchů - jela metrem a telefonní číslo naše vytočila vždy před vjezdem do tunelu - kdy nám sdělila, že se bojí a je třeba páchat záchrannou akci. Odhodil jsem tedy vodítka našich nebohých psů, sdělil jí ať počká na zastávce u metra, neb jest tam lidí dost i v tuto hodinu a taktéž světlo, když se tedy bojí temné ulice, jež jí v cestě ku domovu našemu stojí medle.

Nasněžilo dost a jel jsem naštěstí pomalu, protože uprostřed oné temné ulice se mi kdosi vrhnul pod kola se zuřivým máváním. Zabrzdil jsem díky ABS a seznal, že se nejedná o sebevraha, nýbrž o naší Bramboru, která dosednuvši do vozu mého mi sdělila, že se bála a proto se vypravila mi naproti a kde že se to courám - od přislíbení akce záchranné uplynuly asi 4 minuty.

Ohromen touto jasnozřivou genialitou jsem se omluvil, slípku vypustil do kurníku a šel na dlouhej špacír s našima prasopsama.

VIVAT RUPRECHT !!!